Nová žádost na obec, nové zamítnutí

Bez jakéhokoliv přehánění jsem byl překvapený, že příběh Satelitního řopíku nedávno zaujal natolik, že o něm Břeclavský deník napsal pár řádek.

Z textu článku a z vyjádření obce jsem nabyl dojmu, že by bylo dobré podat žádost už teď, bylo tam zmíněno i historické hledisko věci.

Dnes jsem dostal odpověď na svojí nejnovější žádost. Žádost se zamítá, takže tak.

Nezdolné akáty ještě nedávno tvořící džungli v okolí bunkru už zase začínají růst, jakoby to tušily předem jak to dopadne a vezmou si své místo zase zpět. A lidi zase budou mít místo kam dávat odpadky.

Čas na historii

Jestli něco přes týden nemám, tak je to čas. Řeším toho o hodně víc než bych chtěl a zdaleka se netýká jen řopíku. Na co si ale chci udělat čas aspoň na pár hodin, i kdyby lednička měla být prázdná a prádlo nevyprané, tak je to výlet do Vojenského ústředního archivu v Praze. Jak se zdá, o řopíkách v mé oblasti se toho moc nedochovalo, respektive to není nijak specificky rozdělené. Takže si nakonec dojdu aspoň pro stavební výkresy od své typizované pevnůstky.

Formální předání a první noví návštěvníci

Nevím jak vy, ale nakupování předválečného bunkru se mi nestává každý den, proto jsem využil možnosti osobního „předání“ bunkru. Pokud vás to zajímá více – je to formalita a lze to provést i korespondenčně. Karlovarák v Březí se u předávání bunkru dozví, že předávající se za pár dní chystá na dovolenou do Karlových Varů – to prostě nejde vymyslet lépe.

Padla i vtipná vzpomínka ze strany předávající – před pár lety ten řopík, byť se nachází 2 metry od zpevněné cesty, přes „zelenou džungli“ nebyl tehdy vůbec vidět a spolu s odhadcem ho prý přejeli a museli chvíli hledat.

Dneska už problém s hledáním nebyl 🙂

Předání proběhlo rychle a „svědkem“ nám byl starosta jedné z nedalekých obcí, který se na tu „slávu“ přijel podívat a také to nafotil. Přiznejme si, Karlovarák co si kupuje bunkr na Moravě – to se prostě nevidí každý den.

Dílem okamžiku se u bunkru zastavili 2 cyklisté a po letmém okukování se vydali na prohlídku prázdného, v té době už civilního Satelitního řopíku.

A proč jsme zády k fotografovi? Protože předávání vojenských tajemství prostě musí proběhnout aspoň trochu tajně…

Co dál a hledání nového řopíku pro všechny případy

Po několika dnech oddychu jsem včera večer dospěl k tomu, co a jak dál s řopíkem v Březí.

Příběh řopíku / bunkru a pozemku okolo v Březí asi znáte. Bunkr samotný stál nějaké ty peníze. Další náklady a čas stálo uvedení jej do takového stavu, ve kterém je teď. Jak víte, využití mělo být nekomerční soukromé. Bez pozemku okolo nemá žádný smysl pokračovat s dalšími úpravami terénu, odvodněním, izolací, instalací stožáru na vlajku, ev. nějakými historickými věcmi okolo, stejně jako už žádné další odpadky z obecního pozemku na své náklady odvážet nebudu. Zhodnocováním cizího majetku už jsem si jednou prošel a jak se říká: „dvakrát nevstoupíš do stejné řeky“, včetně dnes hojně praktikovaného „slibem nezarmoutíš.“

Teď už jen finišuje dříve domluvené vyspravení omítky a malování, stejně jako výroba držáku satelitní antény.

Novou, v pořadí třetí a zároveň poslední žádost o pozemek pošlu po komunálních volbách, tedy během října / listopadu. Tak uvidíme.

Souběžně s tím však už dnes začínám hledat jiný řopík, který by se ev. stal novým Satelitním řopíkem. Může být klidně zase na Moravě, ale není podmínkou. Podmínkou naopak je existence nějaké formy cesty poblíž. Přinejhorším budu mít třeba řopíky dva 🙂

Takže mě neváhejte kontaktovat pokud o něčem víte! Díky!