Vlajkový stožár a různé vlajky na Satelitním řopíku

Nápad na pořízení vlajkového stožáru a zajištění vlastní vlajky patřil k těm dražším a nejdéle se táhnoucím, nicméně nyní spolu s anténou tvoří nedílnou součást Satelitního řopíku. Na druhou stranu, kolikrát za život se vám povede vztyčit vlastní vlajkový stožár? Naneštěstí jsem se nechtěl spokojit s nějakou levnou náhražkou, anebo nějakou „rezivou trubkou“ a po průzkumu mezi kolegy v práci a známými jsem se rozhodl pro to dražší mezi vlajkovými stožáry. Žádný kompozit, co se ve větru ohýbá. Žádný levný montovaný hliník. Žádný stožár se vzhledem typu „veřejné osvětlení“. Je to kuželový tvar, materiálově žárově zinkovaná ocel a ještě i tak natřená. Byla to drahá „legrace“ a musel jsem tomu něco obětovat, ale je to hotové. Jak se to povedlo, můžete posoudit na místě.

Od prvotního nápadu po vztyčení vlajky to trvalo zhruba rok a půl a dalo by se to nazvat „vlajkovo-stožárovou anabází“. Naštěstí jsou problémy se stožárem a vlajkou nyní již minulostí. Vzhled stožáru byl vybrán, dodavatel jej po několika měsících po odeznění kapacitně – výrobních potíží vyrobil, v průběhu doby se místo plánovaného umístění vyjasnilo (Březí, pak Znojmo – Oblekovice a pak zase zpět Březí), napodruhé jej výrobce již správně dovezl na místo určení a 0,5 m3 betonového základu a následné vztyčení za pomoci zvědavých sousedů anabázi na podzim 2019 ukončilo.

Různé vlajky

V současné době je řopík „vybaven“ několika vlajkami, mění je soused a můžete se tak na řopíku setkat s různými vlajkami. Ač jsem Karlovarák a moje osobní přítomnost na Moravě byla, je a bude omezená, pokud z výměny vlajek vznikne dlouhodobá netradiční tradice pro místní a kolemjdoucí, bude to o to zajímavější.

Státní svátky – je vyvěšena vlajka České republiky na připomínku smyslu výstavby českého obranného opevnění ve 30. letech

Červen – je vyvěšena vlajka komerční firmy Iridium poskytující veřejně dostupné telekomunikační služby ve stylu „kdekoliv, kdykoliv, komukoliv“. Je to dosud jediný telekomunikační systém na světě s celosvětovým pokrytím a se zajímavou a složitou historií, který sice po spuštění v roce 1998 fungoval a následně přežil „vlastní smrt“, protože jeho vlastní provoz byl pro původní vlastníky z řad mezinárodních konsorcií z celého světa tak drahý, že se nevyplatil. Naštěstí po bankrotu se našla jiná firma, která systém převzala a nedávno jej i výrazně zmodernizovala.

Na tento dosud jedinečný systém spoléhají jak výzkumníci v odlehlých částech země, tak státní složky v případě katastrof, stejně jako armáda, turisté, jachtaři, různí dobrodruzi, logistické a energetické společnosti, lodní dopravci a nově i letecké společnosti. Díky novým službám by se již nemělo stát, že by někdy nějaké letadlo mohlo někde „zmizet“. Systém Iridium také přenáší údaje o letových parametrech všech letadel vybavených ADB-S systémem a v případě nehod letadel je tak jedním z prvních zdrojů základních informací.

Vlajka tak připomíná odvahu tří inženýrů, kteří měli v 80. letech minulého století vizi, že jednou budou moci lidé zavolat z mobilního telefonu odkudkoliv kamkoliv, třeba i ze Severního pólu do Afriky.  Trvalo to přes 10 let vývoje, pracovali na tom tisíce pracovníků, celkové náklady byly více jak 5 miliard amerických dolarů, ale původně utopická vize se změnila v realitu. Navíc k realizaci nápadu pomohlo i ukončení „Studené války“ a s tím spojená mírová euforie, ostatně v 90. letech na projektu spolupracovaly státy od USA až po Rusko a Čínu. Satelitní řopík tak dostává mezinárodní význam, kdy se díky vlajkové iluzi a anténě mění na „Iridium TTAC Brezi“, aneb trocha fantazie a únik z reality všedních dnů snad neuškodí.

Srpen – týden vlajky Karlovarského kraje (v jednání)

Ostatní dny – vlajka Satelitního řopíku

Vítězný návrh na vlajku Satelitního řopíku

Výběrové řízení na vzhled bunkrové vlajky skončilo a všechny obdržené návrhy od necelé desítky autorů a autorek byly brány v potaz. Od ledna 2020 má bunkr vyvěšenou svoji vlastní vlajku.
Obeslal jsem původně na podzim 2019 vybrané střední a vysoké školy se zaměřením na umění a průmyslový design. Dále jsem oslovil několik desítek grafiků prostřednictvím několika inzertních portálů se zaměřením na grafické práce. Výzva se objevila i na portálu a FB se zaměřením na Sci-Fi aktivity, stejně jako ve FB skupině se zaměřením na vojenská opevnění.
Opravdu jen symbolická peněžní odměna pro vítěze návrhu a ještě více symbolická odměna pro všechny účastníky, stejně jako zadání, že vítězný návrh vzejde z výběru (řada oslovených mi napsala, že nechtějí soutěžit) nepochybně řadu zájemců odradilo. Část grafiků také napsala, že nemají zájem o vytváření grafiky pro vojenské objekty. Na druhou stranu jsem zase i já odmítl i několik dost neurčitých nabídek ve stylu „zaplaťte mi dopředu xyz tisíc Kč a já vám něco vytvořím“. Několik zájemců se zase omluvilo, že zájem by byl, ale z časových důvodů (podzim) nemají zájem. O to víc si tak vážím zájmu a ještě jednou děkuji všem, kteří se ozvali a poslali své návrhy.

Vyzpovídal jsem desítky lidí různých povolání, grafiky i negrafiky, znalce i neznalce bunkrů, kolemjdoucí a i několik lidí přímo z obce Březí.
Líbila se mi kreativita zaslaných návrhů, nebylo to jednoduché rozhodování ani pro mě. Zadání však měli všichni stejné a nejvíc hlasů se rozhodlo pro autora číslo 1 (vlastně autorku) a návrh č. 1.
Satelitní řopík má tedy vítězný návrh na svojí bunkrovou vlajku, vlajka bude vyrobena a vztyčena začátkem roku 2020.
Autoři a autorky už byli o výsledku informováni. Vítězný návrh získal finanční odměnu a všem ostatním bude během prosince 2019 odeslána sladká odměna. Ještě jednou díky všem za čas a zúčastnění se.
Vítězná grafická podoba na vlajku Satelitního řopíku

Vítězná grafická podoba na vlajku Satelitního řopíku. Autorka ke svým návrhům neposkytla žádné textové popisy, takže přikládám svůj pohled – hlavními prvky je řopík a anténa, na noční obloze září hvězda. Řopík se dívá díky své anténě optimisticky do budoucnosti – ke hvězdám. Nese si však i vzpomínky na minulost, je to stále řopík z roku 1938. Z tvaru řopíku vyčnívá masivní, nahoře zakulacená čelní stěna, která symbolizuje mohutnost řopíku a vysokou odolnost, zároveň i trvanlivost a neměnnost v čase – zatímco řopík zůstává, lidé se mění. Zkratka MJ-SR 71 je vymyšlené označení řopíku. Nutnost na vlastní zkratku vznikl z praktického důvodu – po skončení letních prázdnin v roce 2018 jsem začal tehdy podnikat kroky k získání náhradního řopíku na jiném místě a abych si je odlišil, první získal označení MJ-SR 71 a druhý MJ-SR 72. A co to znamená? Označení MJ-S spolu s číslem se používalo na jižní Moravě u větších bunkrů – pěchotních srubů. Řopíky takovéto kódové označení s písmeny neměly, ale Satelitní řopík je speciální a chtěl jsem zmínit jeho umístění na Moravě, proto MJ-S, navíc přibylo písmeno R. MJ tedy znamená Morava-jih, SR jako Satelitní řopík. Číslice 71 byla zvolena náhodně, ale je v tom i trochu záměr. Nechtěl jsem číslovat řopíky od nuly a vysoké dvoumístné číslo zároveň informuje i méně znalé bunkráky, že označení je „historická habaďůra“. První číslice 7 je pro štěstí a druhá je pořadové číslo mých řopíků. Zajímavosti: Zelená a černá barva byly barvy na vlajce rodu Atreidů z nejznámějšího Sci-Fi románu Duna a označení SR 71 v sobě ukrývá odkaz na jedno známé letadlo.


Autor 01 – „Amaris“


Autor 02 – Tomáš Havel


Autor 03 – „Rosomák“


Autor 04 – Kristýna Gežová

Počítala jsem s tím, že vlajka bude vlát a bude v pohybu. Rozhodla jsem se pro výtvarný projev skrz tvary, jelikož pevně věřím, že pohyb ustojí lépe, než jednoduché čisté linie – ve výsledku tedy dostaneme lépe čitelnou vlajku.
Motiv by v tomto případě skvěle fungoval i jako logo, kdyby jste chtěl rozšířit užití vlajky.
Vložila jsem zde prvek poštovní schránky, který podle mého patří k identitě řopíku (po zhlédnutí sekce poštovní schránka na vaší stránce).
Jako detail jsem zvolila hvězdu v podání tečky, která ruku v ruce jde s minimalismem vlajky. Dále můžete vidět hvězdu ve spojení půlkruhu, který dodává bunkru místo a kompozici, trošku šťávy.
Barva byla za mne jasná – tyrkysově tmavá. Počítala jsem s prostředím, ve kterém se nacházíte, a tedy toto nenásilné kombo skvěle doplní identitu s přírodou!
Dokládám motivy v negativním a také malou ukázku, jak by mohla vypadat v praxi.

Autor 05 – studenti www.Akademie-Světlá.cz – Akademie Světlá nad Sázavou

Návrhy poslal Michal Hošek.


Autor 06 – Monika Heidenreichová

Hlavním motivem je hlava lva, dominující celému základu, který tvoří štít/erb inspirovaný státním znakem ze třicátých let. Tento tvar můžeme vidět na státním znaku dodnes. Inspirace přišla i částečně z různých odznáčků z uniforem této doby. Symbol tak působí moderně, ale v jádru ukrývá kus své historie.