Uzavření letošního roku

/v , /přidal

Dnes je posledním dnem letošního roku, přišel čas shrnutí.

Stručně, byl jsem se svojí bunkrovou aktivitou naivní. A taky jsem nečekal, jak málo lidí se ztotožňuje s místem kde bydlí, jakoby obec Březí samotná a lidé co v ní bydlí, byly 2 různé, téměř nesouvisející věci, co se tak trochu vzájemně ignorují. Takový jsem získal za 9 měsíců dojem.

To, že jsem si začátkem roku koupil na Moravě bunkr, byť na Moravě nemám žádné příbuzné, to jste si mohli přečíst tady na webu. Proč, to bylo zmíněno i ve článku co vyšel v Břeclavském deníku. Byl to sled událostí a dílo náhody, aneb chatu nemáte, a přesto byste si rádi aktivně odpočinuli, navíc máte rádii historii. Po neúspěchu hledání něčeho malého a dostupného si vzpomenete, že občas armáda něco rozprodává a zjistíte, že to jsou pozemky a někdy i bunkry! Tahle netypická představa vás nadchne. To, že je to více jak 250 km od místa kde pracujete tomu nepomůže, ale po zvážení všech možností jak a kde ušetřit vás to dostatečně neodradí. Jezdí tam i vlak a čas se dá nějak využít. A dostáváte info z vojenské správy, že v nejbližší době bunkry na západě, odkud pocházím, se prodávat nebudou.

Chvíle přemýšlení, blesková návštěva několika bunkrů na Moravě (ano, vlakem během jednoho dne), delší chvíle přemýšlení a zvažování, zavolání na obec, jestli jim „bunkráci“ nevadí, prý ne, další přemýšlení – a nakonec do toho jdete, podáváte nabídku na bunkr. Brzy se od Ministerstva obrany dozvíte, že nabídka byla vybrána jako nejvýhodnější, tedy se asi nikdo jiný do prodeje obálkovou metodou s danou minimální cenou nepřihlásil. Velká část by se toho místa možná lekla, zarostlé, neudržované místo s množstvím odpadků, slimáků, akátů, pařezů a „kopečků z čehosi“. S kamarádem jsem si u piva tehdy dělal legraci, že tohle nikdo normální nekoupí, takže bych to mohl být třeba i já, ostatně i jemu se myšlenka na vlastní bunkr líbila.

To, že se bunkr prodával asi poslední 3 roky, ani to, že jeho koupi vzdalo několik zájemců před podpisem smlouvy (jeden se mi sám ozval), jako by to místo bylo snad nějaké „zakleté“, to v té chvíli nevíte.

První drobné práce (s malou ruční pilkou!) jsem začal dělat v březnu, v březnu jsem dostal první zamítnutí, že rada obce není nakloněna případnému prodeji části pozemku okolo, během letních prázdnin jsem se na obci dozvěděl, že pro obec není moje aktivita s bunkrem zajímavá, mám si najít přítelkyni a přejí mi štěstí někde jinde. Práce na obnově jsem tak v létě zastavil. Nová rada obce moji žádost také zamítla, byť ještě čekám na rozhodnutí nového zastupitelstva.

Třeba se jednou situace změní, bunkru to nevadí, ten má času dost. Díky za slova podpory všem kolemjdoucím i sousedům, abych vytrval.

Já mám zase raději, když dělám něco někde, kde se o moji aktivitu zajímají a neposílají mě jinam.

A proto děkuji městu Znojmo za zájem a možnost podání nabídky na odkup pozemku s bunkrem ve Znojmě. Nabídka je podaná, jestli zvítězí to nevím, ale i tak chci městu Znojmu poděkovat. Třeba to nevyjde, třeba to vyjde.

Zapomeňte „na pravidelnou dávku emocí“, „kriminálku New York“, atd. :-) To vše a mnohem více najdete na:

www.SatelitniBunkr.cz

a Facebooku

https://www.facebook.com/satelitnibunkr/

P.S. A proč Satelitní bunkr? Protože jsem tehdy pro bunkr ve Březí koupil i doménu SatelitníBunkr.cz a byla nevyužitá, zároveň se ale k mému překvapení situace opět opakuje – bunkr je na okraji města, takže je zase „satelitní“ a bezprostředně sousedí s cyklostezkou.

 

 

Co se událo od srpna do prosince 2018

/v , /přidal

Pokud jste nesledovali v posledních měsících Facebookové stránky Satelitního řopíku ve Březí, tady je pár novinek. Práce na řopíku až na několik výjimek neprobíhaly, čeká se stále na výsledek možnosti odkupu části obecního pozemku okolo.

Září

  1. Anténa na řopíku – za pomoci sousedů vztyčena anténa na bunkru. Většině se líbí, někomu zase nemusí, každopádně měla / má mít svůj účel. Satelitní řopík je tak vlastně dvojnásobným satelitním řopíkem, byť to nebylo původně plánováno a rozhodl jsem se až koncem června.
  2. Snaha o získání protitankových překážek (rozsocháčů) se nepovedla, repliky stojí více než 10.000 Kč za kus, tudy cesta nevede.
  3. Dostal jsem vyrozumění od Vojenského ústředního archivu (VÚA) v Praze, že mají pro mě připravené předválečné archivy ženijního vojska a tam by se mohlo nacházet mezi stovkami a stovkami dokumentů i něco o mém řopíku, domluvil jsem si tedy termíny návštěv v badatelně.

Říjen

  1. Pátrání v archivu VÚA (Praha Ruzyně) bylo časově náročné, ale úspěšně. Moc jsem si od toho nesliboval, ale zjistil jsem několik základních informací o Satelitním řopíku, je dobré znát historii. Zajímavé byly i získané informace ohledně okolních řopíků a získanými materiály jsem překvapil i několik „pravých bunkráků“ v okolí. Nenapadlo je pátrat tam, kde jsem pátral a hlavně – měl jsem určitě i notnou dávku štěstí. Jak se říká, štěstí přeje připraveným.
  2. Satelitní řopík dostal evidenční číslo, má tak svojí oficiální adresu – Družstevní ev.č. 12, Březí. Stává se tak určitě jedním z mála bunkrů které mají vlastní adresu.
  3. Česká pošta v Břeclavi potvrzuje, že bude v případě zřízení schránky za splnění označovacích náležitostí doručovat poštu, nebude s tím žádný problém.
  4. Pilot závodních dronů a účastník soutěží si chtěl zalétat v okolí Satelitního řopíku, tak si zalétal a poslal mi i krátké video, takže díky němu je vidět jak bunkr vypadá shora. Slabším povahám se může z rychlých pohybů ve videu dělat nevolno, ostatně dělal ho pilot závodních dronů a je to vidět :-) Každopádně Michalovi za povedené video patří poděkování.
  5. Během léta jsem se na obecním úřadě ve Březí dozvěděl, že moje aktivita s bunkrem je pro obec Březí nezajímavá a bylo mi popřáno štěstí jinde – a štěstí jinde se ke mně v říjnu dostavilo – jiné místo, jiná obec, jiná moje žádost – obec mi poslala seznam řopíků v jejich majetku a rada obce na základě mé žádosti projednala záměr prodeje pozemku s bunkrem z majetku obce. Záměr je radou napoprvé schválen, další kroky budou následovat. Možnost druhého řopíku na jiném místě se tak stává reálnější.
  6. Na řopíku ve Březí natírám provizorně stropnici pomocí Penetral ALP, aby do něj neteklo. Finální úpravu pomocí asfaltových pásů neplánuji dokud se budoucnost řopíku nevyjasní, odvážím zbytek nářadí a připravuji bunkr na zimu.

Listopad

  1. Je po volbách a nová rada obce Březí zamítá, tedy nedoporučuje mojí žádost o prodej pozemku ve Březí. O prodeji ale rozhoduje zastupitelstvo obce Březí, takže se bude čekat na rozhodnutí nového zastupitelstva. Oceňuji zavolání od nového starosty a písemné vyjádření. Zdůvodnění v tomto případě bylo, že obec v posledních letech prodala příliš mnoho pozemků a teď už nic nechce prodávat.
  2. Na základě mé další žádosti se na úřední desce obce Březí se objevil záměr o prodeji pozemku okolo řopíku, čekám tedy na zasedání zastupitelstva ve Březí, oceňuji standardní postup obce a informoval jsem, že je to moje poslední žádost a rozhodnutí nového zastupitelstva budu respektovat, žádnou další žádost o možnost odkupu pozemku okolo nebudu podávat.

Prosinec

  1. Zastupitelstvo obce Březí nakonec o prodeji pozemku bude rozhodovat až v příštím roce, nikoliv na prosincovém termínu jak jsem se domníval. Chtěl jsem mít osud řopíku a možnost odkupu pozemku okolo ve Březí vyjasněné do konce roku, ale nepovedlo se.
  2. Ozvala se mi firma zabývající se distribucí svítidel veřejného osvětlení s nabídkou, že mi bezplatně dlouhodobě zapůjčí nové „chytré LED svítidlo“ k bunkru, aby se případně dalo nahradit současné sodíkové svítidlo veřejného osvětlení v majetku obce. Obec by tak díky výměně svítidla ušetřila za elektřinu a já bych získal kvalitnější osvětlení u řopíku s možností regulace. Nabídku jsem přeposlal obci Březí, prozatím bez reakce.
  3. Na úřední desce té obce, jejíž rada v říjnu schválila záměr možnosti prodeje pozemku s bunkrem, se objevila informace o prodeji pozemku s tím, aby zájemci do daného data podali finanční nabídku. Podal jsem ji a čekám na vyhodnocení začátkem roku 2019.