Místo zahrady bunkr na druhém konci republiky

Původně jsem ale hledal v trojúhelníku Karlovy Vary – Plzeň – Praha nějakou malou, nenáročnou nízkonákladovou zahrádku na víkendy a souhra náhod chtěla, že jsem v roce 2018 koupil bunkr na druhém konci republiky.

Mohl to být venkovně historicky obnovený bunkr v podobě, v jaké je najdete i na jiných místech naší republiky nebýt zjištění, že „zastupitele obce historie nezajímá, hodně štěstí někde jinde“, stejně jako nebyl zájem uklidit odpadky a stavební suť z přilehlého nevyužívaného obecního pozemku, a ani přes získaná doporučení od několika organizací (včetně jednoho historického spolku) se mi nepovedlo získat více prostoru k bunkru, takže bylo nutné názor obecních zastupitelů respektovat a začít přemýšlet, co s mým bunkrem na okraji obce nedaleko zemědělského družstva dělat dál.

Původně plánovaný vzhled bunkru měl být čistě historický s udržovaným okolím s tím, že vnitřek nebude díky vysoké finanční náročnosti historicky obnoven. Napadla mě tak varianta venkovně přístupného bunkru pro všechny kolemjdoucí s tím, že by to byla taková „opevněná zahrádka jednoho Karlovaráka“ s decentním odkazem na historii ve formě technické zajímavosti, bez patosu.

Pozemek

Své zážitky s pozemkem a snahou o upravený vzhled okolí jsem sepsal v kapitole Pozemek. Jedná se spíše o obecná doporučení dalším zájemcům o opevnění. Podle množství reakcí, které jsem obdržel, nejsem zdaleka jediným, kdo zažil po koupi bunkru komplikace.

Blog

Sekce Blog postupem času ztratila také svůj význam a od roku 2019 je neaktualizovaná.

Lhostejnost

To jsem ale ještě netušil, kolik a jaké zážitky jako rozený Karlovarák (a tedy „cizák“) díky koupi zanedbaného a mnoho let nikým nechtěného bunkru od armády v obci na jižní Moravě zažiji :-) Kastování lidí funguje v obci s 1.500 obyvateli dokonale. Chvíli mi trvalo, než jsem se „v obci rozkoukal“, ztratil něco iluzí, abych následně začal všechny příhody brát s nadhledem, aneb po 2 letech vlastních zkušeností už mám konkrétnější představu, co všechno může znamenat věta od jednoho kolemjdoucího: „Pavle, tohle jsou Sudety, pohraničí, nediv se.“

Bunkr nyní slouží jen jako netradiční místo na umístění poštovní schránky, jiné využití nemá.

Jak šel čas – Satelitní řopík MJ-SR 71 Březí u Mikulova (2018 – 2019)

Tyto webové stránky v podobě mých soukromých zápisků vznikly počátkem roku 2018 s úmyslem dokumentace plánované decentní venkovní historické obnovy bunkru, který jsem nejen ke svému překvapení zakoupil na jižní Moravě nedaleko hranic s Rakouskem. Tedy několik stovek kilometrů daleko od míst, kde bydlím a pracuji. Na druhou stranu, proč by Karlovarák nemohl mít bunkr v obci, kde nikdy nebyl a nikoho nezná, tedy na jižní Moravě? Zvlášť když zchátralý a vypálený bunkr obecní zastupitelé s pidi pozemkem od armády nechtěli ani zadarmo, stejně jako neúspěchem dopadla i několikaletá snaha armády jej prodat formou veřejné nabídky, někdo se musel najít… Ano, byla to pro mě i výzva. A ukázala se být mnohem větší, než jsem čekal.

To začalo v únoru 2018, kdy jsem zubožený bunkr s pidi pozemkem od armády vyhrál ve výběrovém řízení za 42.007 Kč … A proč uvádím cenu? Protože to byla jedna z nejčastějších otázek nejen od místních. Občas jsem i já pokládal otázky. „Co si myslíte, je to hodně, anebo málo? Máte druhou práci? A kolik vás stojí cigarety / alkohol / dovolená / oblečení / elektronika / záliby?“