Březí / Prátlsbrun / Pratelsbrun / Bratelsbrunn / Bratelsbrun

Níže uvedené informace jsou výsledkem mého pátrání. Protože nejsem místní, mohou obsahovat nepřesnosti. Zde uvedené informace vyjadřují můj osobní názor a nelze je tak brát jako oficiální zdroj informací. Nemám žádné zájmy vyvozovat jakékoliv historické závěry, chci pouze zprostředkovat informace.

Osobně jsem rád, že žijeme v mírumilovné době a se všemi svými sousedními státy máme přátelské vztahy. Pokud odhalíte nějakou nepřesnost, anebo můžete něco doplnit, prosím kontaktujte mě

Veškeré zde naskenované pohledy, dopisy a otisky razítek jsou z mé vlastní sbírky, pokud není uvedeno jinak.

Obec Březí, Prátlsbrun, Pratelsbrun, Bratelsbrunn a Bratelsbrun, kdo se v tom má vyznat?

Satelitní řopík se nachází na území dnešní obce Březí u Mikulova na Břeclavsku. Obcí s názvem Březí máme dnes několik, takže pozor, není Březí jako Březí. Katastrální území se jmenuje Březí u Mikulova.

Otisk poštovního razítka Pratelsbrun - Bratelsbrunn - Československo před válkou

Otisk poštovního razítka Pratelsbrun – Bratelsbrunn – Československo během let 1921 – 1925

Začneme s různými názvy pro jednu obec. Vycházel jsem z dokumentu „Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2005 II. díl“, který je dostupný on-line, strana 62 a informace vycházejí ze sčítání lidu po desetiletích. Další roky jsem doplnil na základě svého pátrání z pohlednic, atd.

v r. 1869 Bratelsbrun
v r. 1880 Bratelsbrunn
v r. 1890 – 1910 Pratelsbrun
v r. 1921 – 1930 Prátlsbrun
1930 – 1938 Prátlsbrun
1938 – 1945 Bratelsbrunn – Unter Tannowitz / Bratelsbrunn bei Nikolsburg (po záboru pohraničí Německem)
v r. 1945 – 1949 Prátlsbrun
od roku 1949 – dosud Březí

Poznámka I.:

V dokumentu Pamětní kniha staničního úřadu v Pratelsbruně (Prátlsbrun) lze nalézt také krátkodobé názvy jako Bratisbrun a Pratisbrun. Také změna názvu obce na Prátlsbrun, stejně jako pojmenování železniční stanice v obci, je datováno až od roku 1924. Datace tak neodpovídá informacím z výše uvedeného dokumentu „Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2005 II. díl“.

Poznámka II.:

Podle knihy „Monografie československých známek – díl XVII. – Československá poštovní razítka 1919 – 1938“, autor Ing. Emil Votoček, POFIS, Praha, 1988, byl vývoj s poštovními razítky v obci následující:

1918: Pratelsbrun / Bratelsbrunn,

1925: Prátlsbrun / Bratelsbrunn (až do roku 1938 – připojení k Německu)

  1. Pratelsbrun * Bratelsbrun * Č.S.P. a (1920 – 1925), M.44, 14
  2. Pratelsbrun * Bratelsbrunn * Č.S.P. b (1921 – 1925), M.44, 14
  3. Prátlsbrun * Bratelsbrunn * a (1925 – 1938), b (1925 – 1938), M.47, 11

Kde M.44 značí místní denní razítka běžného typu, v horním mezikruží mají buď český, nebo slovenský místní název, v dolním pak místní název v druhém jazyce. Oba jsou vzájemně odděleny ozdobami. Iniciály Č.S.P. jsou pro nedostatek místa vsunuty do horní a rozlišovací značky do dolní úseče. V tomto provedení se používala razítka česko-německá, česko-polská, slovensko-maďarská a česko-rusínská. Typ M.44 patří mezi razítka I. základního typu.

Razítka typu M.47 mají v horním mezikruží vesměs český nebo slovenský místní název a v dolním mezikruží místní název v druhém jazyce. Oba nápisy jsou odděleny ozdobami. Datum má vždy hodinový údaj. Iniciály Č.S.P. se již na razítku nevyskytují. Typ razítka M.47 se již řadí mezi razítka II. základního (novějšího) typu.

Pamětní kniha staničního úřadu Prátlsbrun (1918 – 1948)

Povedlo se mi z webu Badatelna.eu získat jednotlivé elektronické listy z této knihy, které jsem spojil do jednoho dokumentu. Závěrem jsem jej za pomoci OCR programu převedl do podoby textově částečně prohledávatelného PDF souboru (30 MB).

Pamětní kniha dopravního staničního úřadu Prátlsbrun

Pamětní kniha dopravního staničního úřadu Prátlsbrun

Řopík byl postavený v Prátlsbrunu

Prátlsbrun - výstavba opevnění - rozpočet, rok 1938

Prátlsbrun – výstavba opevnění – rozpočet, rok 1938

V době výstavby bunkru (1938), stejně jako za většinu doby trvání předválečného Československa, se ale obec oficiálně jmenovala Prátlsbrun. Věnovat se tak chci především tomuto období.

Na pohlednicích nejen z předválečné československé doby jsem se setkal pouze s názvem Bratelsbrunn, naopak pohlednici s vytištěným českým názvem Prátlsbrun jsem neviděl žádnou, možná ani žádná taková neexistovala. S poštovními razítky je situace podobná, tam se využívalo často dvojjazyčného označení Pratelsbrun a Bratelsbrunn, možná i jiné. Pouze po II. světové válce se krátce používala na razítku jen česká verze s textem Prátlsbrun.

Zapomenutý Prátlsbrun?

Historie obce 20. století ve 2 větách

Historie obce 20. století ve 2 větách, zdroj: oficiální web obce Březí u Mikulova (listopad 2020)

Začal jsem pátrat logicky po historii na oficiálních webových stránkách obce Březí, ale ouha, tam jsem sice našel informace o historii obce třeba i z 13. století, ale například informací z 20. století tam bylo velmi málo, vlastně téměř žádné.

Osobní vsuvka:

Pamatuji si na svá školní léta, když jsem končil základní školu (rok 2000) a v dějepisu jsme končili rokem 1945 s tím, že naše republika byla osvobozena a patřili jsme mezi vítězné státy. Na střední škole technického typu, o několik let později, jsme v dějepise opět končili rokem 1945 s podobným vysvětlením, že „historie po roce 1945 je komplikovaná a není ve školních osnovách.“ Jak se zdá, některé věci se ani po dalších letech nemusely změnit.

Na oficiálních stránkách obce chybí i informace o tom, jak a kdy vlastně vznikl aktuálně platný název obce – Březí. A světe div se, není tam ani jednou zmíněn předchozí československý název Prátlsbrun / Pratelsbrun.

Přitom i ve vojenském archivu, když jsem pátral po historii výstavby mého bunkru, se používal ve 30. letech pouze oficiální československý název – Prátlsbrun. Vzácnou výjimkou byla pouze některá vojenská hlášení se zkomolenými tvary jako Prátlsbrunn (zdvojené „n“) a Pratelsbruh.

Dvě věty o 20. století stačí?

Bratelsbrunn, Sudmahren

Bratelsbrunn / Prátlsbrun

Bratelsbrunn, pohlednice prošlá poštou v roce 1909

Bratelsbrunn, pohlednice prošlá poštou v roce 1909

Bratelsbrunn, pohlednice prošlá poštou v roce 1931 za oficiální existence obce Prátlsbrun

Bratelsbrunn, pohlednice prošlá poštou v roce 1931 – v té době byl již oficiální název obce řadu let pouze Prátlsbrun

Zatímco 13. až 16. století bylo zmíněno na oficiálním webu obce Březí v několika větách, z 20. století tam byl přímo zmíněn jen počet obyvatel a to, že 27. 10. 1938 obcí projížděl Adolf Hitler.

Opravdu se dá shrnout historie obce 20. století do této věty, zvlášť když míst, kterými projížděl Adolf Hitler, byly stovky, tisíce, anebo ještě více? Informace, že obec byla známá pěstováním okurek a výrobou vína, se asi totiž nedá vztáhnout jen ke 20. století. To mi přišlo o 20. století jako málo informací.

Bratelsbrunn - Pratelsbrun - 20. léta 20. století

Bratelsbrunn – Pratelsbrun – 20. léta 20. století

A pokud se má shrnout 20. století do jedné věty (a do druhé věty informace ohledně počtu obyvatel), tak mi to připomíná spíše nějaký populární bulvární způsob ve stylu: „20. století přeskočíme, ale dáme tam aspoň toho Adolfa Hitlera, ne?“ Tomuto přístupu k historii nerozumím, ale pojďme dál.

Podíval jsem se na webové stránky několika sousedních obcí, jak tam zmiňují svou historii.

Nový Přerov – má on-line kroniku, kde se návštěvník dozví informace od roku 1945, některé roky však chybí. Poslední zápis je z roku 2006.

Dolní Dunajovice – stručná historie obce – informací by mohlo být více, ale základní informace se návštěvník dozví.

Novosedly – poutavě a informačně hodnotné popsání historie obce se zaměřením na 20. století.

Dobré pole – stručné informace o historii obce, 20. století je věnováno alespoň několik vět, byly zmíněny i roky 1938 a 1945.

Začínám hledat informace o Prátlsbrunu

O starém Prátlsbrunu a tamější české menšinové škole

Co jsem se nedočetl na oficiálních stránkách obce, to jsem našel na internetu v dokumentu O starém Prátlsbrunu a tamější české menšinové škole, který napsal dnes již zesnulý Mgr. Eduard Červený, toho času emeritní ředitel Gymnázia v Mikulově. Dokument to byl pro mě velmi přínosný a je škoda, že něco podobného není dostupné například na stránkách obce Březí.

Přestože jsem neměl možnost se s panem Červeným potkat, podle dostupných materiálů byl v regionálních tématech velmi aktivní, zapojený byl kromě jiného i do projektu „Společného učení pro budoucnost„, dostal ocenění za přínos v oblasti regionální historie a byl čestným členem Muzejního spolku v Mikulově.

Střežení hranic u Prátlsbrunu zajišťovali až ze 30 km vzdálených Vranovic

V neklidném roce 1938 museli stráž hranic v obci Prátlsbrun pro nedostatek národně a státně spolehlivých obyvatel zajišťovat jednotky SOS (Stráž obrany státu) až z téměř 30 km vzdálených Vranovic. Toto a další informace uvádí na svých stránkách KVH Litobratřice.

Prátlsbrun po odstoupení pohraničí končí – říjen 1938

Po odstoupení území Německu v říjnu 1938 se objevuje opět německý název Bratelsbrunn.

Prátlsbrun se po skončení války v roce 1945 vrací, ale ne nadlouho

Ihned po skončení II. světové války se vrací československý název obce – Prátlsbrun, ale jen na pár let. Od roku 1949 se obec mění na Březí, historie má být asi zapomenuta … Povedlo se? To mohou posoudit asi jen místní …

Prátlsbrun - 13.8.1945 - příjemce dopisu je architekt a entomolog Ferdinand Hrozinka. Otisk poštovního razítka prozrazuje, že se jedná o tzv. provizorní razítko - jak provedením (barva), tak především umístěním data

Prátlsbrun – 13.8.1945 – příjemce dopisu je architekt a entomolog Ferdinand Hrozinka. Otisk poštovního razítka prozrazuje, že se jedná o tzv. provizorní razítko – jak provedením (barva), tak především umístěním data

Zajímavost: Prátlsbrun a počet telefonních linek v roce 1946

Obec Prátlsbrun měla v roce 1946 celkem 9 telefonních linek. Byly to:

linka číslo 5 – dráha, staniční úřad
linka číslo 10 – Křížák Jan, hostinec
linka číslo 2 – Místní národní výbor
linka číslo 1 – Národní bezpečnost
linka číslo 3 – Národní správa firem: Jihomoravské družstvo pro zpracování zeleniny pro okres mikulovský z.s. s r.o., Kornherr Josef, výroba zeleninových konserv. Weis Fr. dř. Jan Reichl, strojní výroba lehkých sudů a beden.
linka číslo 7 – Oddělení finanční stráže
linka číslo 6 – Polák Rudolf, konservárna zeleniny, ovoce, vývoz a dovoz zemských plodin
linka číslo 9 – Polášek Jaroslav, obchod smíšený
linka číslo 4 – Vymetal – Lupuljev Dobroslav, nár. správce

zdroj: Úřední telefonní seznam pro zemi Moravskoslezskou na rok 1946, vydalo Ředitelství pošt v Brně