Historie

Než si řekneme něco o historii řopíku od června 1938 do ledna 2018, bylo by dobré pro všechny případy znát význam slova řopík (neplést s řapíkem).

Co je řopík

Česká Wikipedie při dotazu na řopík uvádí:

Lehké opevnění vzor 37 (dobově lehké opevnění nového typu, lidově řopík) je železobetonová pevnůstka lehkého opevnění budovaného v rámci výstavby československého opevnění. Lidové označení „řopík“ vzniklo již v druhé polovině třicátých let podle zkratky ŘOP (Ředitelství opevňovacích prací). ŘOP výstavbu řídilo a zadávalo externím stavebním firmám.

Různé typy řopíků

Existovalo několik základních standardizovaných typů pevnůstek, ale byly postaveny i některé atypické konstrukce. Dohromady bylo postaveno několik tisíc takovýchto pevnůstek a mnoho se jich dochovalo i do dnešních dnů. Satelitní řopík je typ A-140Z.

Zdroj: Ropiky.net

Účel řopíků

Pevnůstky měly zpomalit případný postup narušitele hranic a svou konstrukcí byly určené na vedení boční palby. Řopíky se díky rozestupům mohly navzájem palebně podporovat a případné nepřátelské postřelování z čelní strany jim nemělo nijak vážně ublížit. Vyzbrojeny byly obvykle pouze kulomety.

Tyto pevnůstky do bojů 2. světové války prakticky nijak nezasáhly. Po skončení války se vybrané objekty o pár let později dočkaly vojenské reaktivace a některé z nich také drobných stavebních úprav (např. změny vstupů do objektů šachtou a instalací protitlakových dveří), aby v 90. letech byly pevnůstky armádou definitivně vyklizeny a opuštěny.

Stav po opuštění armádou

Řopíky byly následně drancovány sběrači kovů a následně také vlastníky jiných řopíků, takže v nich obvykle nezbylo opravdu vůbec nic.

Osudy řopíků

Některé byly Ministerstvem obrany převedeny na nové vlastníky (bezúplatně, případně šlo o prodej formou aukce), obvykle na samosprávné celky, vojensko-historické kluby a nadšence, anebo na vlastníky pozemků na kterých se tyto stavby nacházejí. Zbylé jsou formálně stále ve vlastnictví armády a na svůj další osud tiše čekají.

Stav řopíku na začátku roku 2018

Řopík samotný je obrostlý náletovými dřevinami, veškeré kovové části byly demontovány. Vchodová mříž, stejně jako vstupní pancéřové dveře, chybí. Úchyty na rámu po chybějících pancéřových dveřích jsou poškozeny po dřívější násilné demontáži. V objektu se nenachází žádné vybavení, naopak je uvnitř v malém množství přítomný komunální odpad. Výdřeva vnitřní části chybí. Šachty po demontáži pozorovacích periskopů jsou zvenku nezakryté a dochází díky tomu k lehkému zatékání vody. V bezprostředním okolí řopíku se nachází komunální odpad. Háky na maskovací sítě chybí. Objekt je částečně pokrytý mechem a nese známky dlouhodobého neudržování.

Satelitní řopík a nová doba

V lednu 2018 Ministerstvo obrany nabízí tento řopík s pozemkem k prodeji formou výběrového řízení, předválečné označení řopíku je 10/3122/A-140Z a poválečné VEČ 683. Má nabídka byla v únoru vyhodnocena jako vítězná. Tímto se začínají psát nové „dějiny“ řopíku, konkrétně satelitního řopíku. Je totiž blízko jedné obce. Satelitních městeček u nás máme celou řadu, takže proč nemít také satelitní řopík s velkým S.

Foto: vlastní, nálezový stav – březen 2018

Foto: Mapy.cz, říjen 2016

Technicko-taktická data

Typ: A-140Z (zesílený)
Betonáž: červen 1938
Projektovaná odolnost: odolá zásahu granátu ráže 150mm
Hlavní střílny: 2, vybavené kulomety
Počet periskopů: 2
Osádka: 7 mužů

Tloušťka stěn:

Čelní: 120cm
Střílny: 80cm
Týlová stěna: 80cm
Strop: 100cm
Základová deska: 50cm

Předepsaná minimální pevnost betonu: 450 kg / cm2

Další zdroje:

www.ropiky.net, mapa.opevneni.cz