Člověk míní, obec mění

Ještě než jsem počátkem roku 2018 podal nabídku Ministerstvu obrany na odkup bunkru, zavolal jsem tehdejšímu starostovi obce, jestli proti lidem s bunkry nic nemají. Prý ne.

Postupem doby jsem však zjistil, že na obci není vůle (a navíc nejsem místní) prodat mi jakoukoliv část nevyužívaného a odpady zaneseného obecního pozemku vedle mého bunkru, stejně jako nebyl zájem o vnější historickou obnovu bunkru s bezprostředním okolím. Historie, ani moje přání mít uklizené a udržované okolí, prostě nezaujalo. Ani po komunálních volbách koncem roku 2018 se nic nezměnilo.

Za celou dobu se nikdo ze zastupitelů obce Březí nepřijel za mnou podívat, jak místo a nejen svůj pozemek uklízím, ani jak probíhá obnova. Stejně dopadly sliby z let 2018 a 2019, jak obec odveze ze svého pozemku u bunkru zarostlý historický odpad v podobě několika armovaných bloků, skla, železa a pár pneumatik, aneb práce na jedno odpoledne. A náletové dřeviny, trávu a bodláky o výšce i 2 metry rostoucím na obecním pozemku a v létě útočícím na ten můj, obec také nechává přes dřívější sliby být.

Různé obce, různý přístup a lidé

Oproti tomu několik starostů a zastupitelů sousedních obcí si čas našlo a přijeli se podívat. A světe div se, někteří dokonce začali nabízet „své“ (obecní) bunkry k obnově. A ať už měli vztah mase železobetonu jakýkoliv, minimálně u nich v obci jim na vzhledu záleží a zároveň si byli vědomi, že tyto aktivity dokáží nejen pozvednout atraktivitu samotných obcí, oživit dříve zanedbané místo, anebo jen udělat něco, co dokáže v obci stmelit pár lidí dohromady.

V Březí se to ani po 2 letech nepovedlo.

Bunkr s anténou, poštovní schránkou a vlajkou

Když historie v obci, která do roku 1949 neměla ani český název, netáhne, vzal jsem tuto skutečnost na vědomí, respektuji ji a myšlenku na vnější historickou obnovu jsem pro nezájem v obci, stav okolí a bez možnosti vytvoření zázemí u bunkru, opustil.

Povoláním se pohybuji v technice a přemýšlel jsem nad dalším osudem bunkru. Díky omezenému prostoru a smyslu pro nadsázku jsem tak vytvořil řopík na vzhled a pro Postcrossing – s poštovní schránkou, anténou a vlajkou.

Využití bunkru

Nyní bunkr žádné využití nemá, výjimkou je schránka sloužící pro Postcrossing, bunkr uvnitř je neobnovený.

Historie obce Březí

Něco z historie obce Březí / Prátlsbrun sepsal dnes již zesnulý badatel p. Eduard Červený z Muzejního spolku v Mikulově.

Poděkování

Speciální poděkování patří dobrovolníkovi Vaškovi z Prahy (!), co přijel ve svém volnu na pár hodin pomoct s likvidací náletových dřevin, Davidovi co přijel a dovezl materiál z Kolína (!), pánovi z Břeclavi za věnování a dovoz materiálu (a který v SMSce napsal „nic za to nechci, nechci aby sis myslel že jsme tady všichni stejní“), jinému pánovi z Mikulova za další dvě ruce při natahování pletiva a vztyčování antény, atd. Dále mě překvapily nabídky dobrovolníků z Pohořelic (!) a Břeclavi (!) na pomoc s posekáním vysoké trávy na obecním pozemku obce Březí, byť zůstaly nakonec vzhledem k počasí nevyužity. A s trochou nadsázky – kdyby Satelitní řopík uděloval titul „nejbližší partnerská města v okolí“, Břeclav by byla asi na prvním místě. Ostatně i pohlednice na řopík doručuje pošta z Břeclavi a když jsem jednou o něčem zapochyboval, dostal jsem odpověď ve stylu: „Nemějte obavy, je to naše práce.“ Byl to pro mě doslova momentální pozitivní šok.

Zapomenout ani nesmím na souseda z Březí za vybírání poštovní schránky a další drobnou, ale o to víc vítanou, pomoc. A děkuji i všem ostatním, které jsem tu ještě nevyjmenoval.

A poděkování by si zasloužili i někteří kolegové a známí, kteří se vydali i z Karlových Varů na jižní Moravu jen proto, aby viděli Satelitní řopík na vlastní oči. A svojí návštěvou, bydlením v penzionech a útratou v obchodech, přispěli k podpoře turismu na Moravě.

Vám všem díky.

Proč má Satelitní řopík web?

Web (blog a Facebook stránka již nejsou dostupné) sloužil od počátku na představení a dokumentaci průběhu prací, jako Karlovarák s trvalým pobytem v Karlových Varech na Moravě žádné příbuzné nemám a mými „příbuznými“ se tak stalo postupem času několik nejbližších sousedů a množství kolemj(e)doucích.