Historie? Březí je vinařská obec
O něco později jsem se přímo v budově obce od p. starosty Sýkory v létě 2018 dozvěděl, že historie není vítána, včetně pichlavé rady: „hodně štěstí někde jinde a najděte si ženskou?!“ A jaký vliv měl fakt, že jsem bunkr s pidi pozemkem po letech nezájmu ze strany místních prostě koupil já, nemístní, nedokážu objektivně posoudit. Až o něco později jsem se dozvěděl, že p. starosta Sýkora byl tehdy dočasně zvoleným starostou jako náhrada za jiného, tehdy předčasně odvolaného starostu, což také mohlo situaci ovlivnit.
Každopádně po komunálních volbách na podzim 2018 došlo ke změnám ve vedení obce, ale co se týká přístupu k historii a stavu obecního pozemku okolo mého bunkru, žádnou výraznou změnu jsem ze strany obecních zastupitelů bohužel nezaznamenal.
V letech 2018 – 2020 jsem byl s několika dobrovolníky z Prahy a Karlových Varů jediný, kdo se v mezích možností staral i o část obecního pozemku, uklízel ho a sekal na něm i dvoumetrovou trávu a bodláky. Holt místní to mají od centra obce asi 4 minuty jízdy autem a pokaždé jsem slyšel jiný důvod, proč něco nejde, případně zůstalo jen u slibů, někdy i písemných.
Já to mám několik hodin a snažil jsem se, aby něco šlo. Jednou pomohl i místní soused, jinému sousedovi jsem zase za posekání trávy zaplatil. V letech 2018 – 2021 jsem podal na obec několik žádostí na možnost získání části pozemku obce obklopující můj malý pozemek s bunkrem. Všechny žádosti na možnost odkupu anebo nájmu části nevyužívaného a obcí dlouhodobě neudržovaného obecního pozemku byly vždy zamítnuty bez rozdílu, ať už šlo o velikost cca 40m2, anebo návrh na 350 m2. A když jsem požádal obec, jestli by alespoň dokázala v okruhu hranic s mým pozemkem uklízet, anebo třeba 2x ročně v šíři několika metrů na obecním pozemku sekat trávu, jak by se v rámci sousedských vztahů slušelo (stejně jako z pohledu zákona), dostal jsem odpověď, že ne, ale jestli chci, můžu se na své náklady o jejich pozemek starat, že proti tomu nejsou… Zároveň jsem ale byl svědkem, že místním se části toho samého pozemku okolo jejich nemovitostí prodávaly.
Čekání na Godota mě přestalo bavit, zase nepřišel
V červnu 2021, po 3 letech čekání, jsem byl již unavený sliby z obce na úklid stavební suti z obecního pozemku na hranicích mého pozemku s bunkrem, a nákladem 17.000 Kč jsem nechal bezprostřední prostor do hloubky několika metrů zbavit pneumatik, stavební suti a dalších rozměrných a těžkých odpadů, na které bylo nutné opět povolat bagr. Odvezeno a zlikvidováno (nikoliv pohozeno do jiného nejbližšího příkopu / větrolamu, atd.) bylo dle dokumentace 29 t odpadů, což představovalo 2 plně naložené vozy Tatra TerrNo II. Poděkováno jsem dostal celkem jednou, od místního kolemjdoucícho, který když procházel okolo prohlásil: „Vypadá to dobře, takhle uklizené to tady nepamatuju.“ Nejen pro nejednoho z místních asi k nepochopení, že jsem nechal za své peníze uklidit cizí nepořádek, ale pro mě zvláštní pocit, že ačkoliv moje snaha s bunkrem dopadla víceméně nezdarem, aspoň jsem místním mohl za své peníze uklidit, když to obci nevadilo. A já tak vím, že v bezprostředním okolí mého bunkru na obecním pozemku už není sklo, komunální odpad, plechy, pneumatiky, ani stavební suť. S ručním dočištěním pozemku mi navíc přijel pomoci fanda ze Středočeského kraje.
Třeba na oplátku někdo z jižní Moravy přijede na své náklady a ve svém volném čase uklidit nějaké místo v Karlovarském kraji.
Místním se místo asi začalo líbit, ale Facebookové lajky a podpora u piva / vína není platná
Co se však postupem let změnilo, že se u bunkru začalo zastavovat více zvědavých místních, přičemž nejeden z nich se anonymně podělil o své myšlenky a názory na různá témata, případně měli zájem, aby se místo a okolí dále rozvíjelo. Ale když jsem některým z nich, kteří projevili zájem a nabízeli slovní podporu nabídl, že mě mohou podpořit třeba u zastupitelů obce během schůze zastupitelstva, nabízená podpora skončila tak rychle, jak začala – napříč věkovými skupinami.
Pro mě se toho ale jinak příliš nezměnilo. I nadále se starám především o svůj bunkr, ostatní je záležitost místních. Pozdravím se s každým, kdo o to stojí a je mi jedno, z jakého „obecního politického tábora“ kdo pochází. Jako nemístní mám aspoň jednu obrovskou výhodu – nejsem zatížen minulostí a komplikovanými vztahy mezi místními lidmi. Vlastní názor si tak snažím utvářet sám, stejně jako se v obci mohu bavit s kýmkoliv chci.
Nový Satelitní řopík
Bunkru a již odpracovaného času na něm mi ale bylo líto. Za povzbuzování z mého okolí se zrodila myšlenka na improvizaci v podobě nehistorické obnovy, pro kterou navíc nebylo nezbytně nutné získat do nájmu / odkoupit jakoukoliv část okolního dlouhodobě neudržovaného obecního pozemku v těsné blízkosti bývalých silážních jam.
Po pochopení situace ve které jsem se ocitl, jsem se rozhodl myslet už jen na sebe a původně plánovanou decentní venkovní historickou rekonstrukci bunkru a okolí přístupné pro kohokoliv jsem opustil. Následovalo smazání Facebookové stránky Satelitní řopík s několika stovkami fanoušků, stejně jako odstranění záznamů o místě z Google map, Seznam map, požádal jsem i o smazání ze stránek Wikipedia.org a sekce Blog byla na webu ukončena.
Pozvolně tak možná jednou vznikne (a možná nevznikne) prostorově nenáročná venkovní iluze vzhledu řopíkové radarové / satelitní stanice s netradičním odkazem na technickou zajímavost v místě, které bylo ještě v roce 2018 zarostlé zelenou džunglí a plné odpadů, v pohraniční obci nedaleko Rakouska, kde lhostejnost k místu, historii a lidem stále ještě může existovat.
Jako zvídavý Karlovarák s bunkrem na jižní Moravě jsem po některých příhodách postupem času začal hledat odpovědi nejen ohledně bunkru – co, kdy, jak, a hlavně, proč. Překvapivě to nebylo tak jednoduché jak jsem očekával, ale o to víc jsem se snažil. Někoho by mohly zaujmout historické dokumenty, fotografie a pohlednice nejen ve Fotogalerii.
Postupem času jsem jako vlastník bunkru z druhého konce republiky dostal pozvání na pohárek dobrého vína nejen od několika sousedů, ale i od lidí mimo obec.
Pro mě samotného se tak vlastnictví bunkru na jižní Moravě nestalo tím, co jsem si představoval, ale stalo se tak místem a příčinou mnoha poznání. Při mnoha činnostech jsem jako „cizák“ z druhého konce republiky měl možnost potkat a poznat řadu lidí, něco málo pochopit, poznat jaké mají vztahy mezi sebou a zároveň jaký mají přístup k lidem z jiných částí ČR, co nás rozděluje a co spojuje, že to mají z pohraniční obce do Vídně blíž než do Prahy, čeho se bojí, jaký mají přístup k minulosti a současnosti, atd.
Během toho jsem se také zajímal o historii obce, abych pak nakonec stál u zrodu webu Prátlsbrun.cz.
Satelitní řopík MJ-SR 71 – kompletní rozcestník
- Příběh Satelitního řopíku MJ-SR 71
- Pozemek – bez udržovaného a upraveného okolí to nemá cenu
- Improvizované využití bunkru – poštovní schránka na Postcrossing
- RopikCard – vlastní pohlednice nejen na Postcrossing
- Vlajka
- Fotogalerie
- Historie (nejen) bunkru
- Prátlsbrun (po roce 1949 / oficiálně od roku 1950 obec Březí)
- Zdroje
- Blog
- Poděkování
- Kontakt
- Facebook – Satelitní řopík (v souvislosti s vývojem venkovní historické obnovy ztratila stránka svůj smysl a byla v roce 2020 zrušena, díky za zájem)
