Pozemek

Následující text o mé snaze za upravené okolí a případné možnosti získání nějakého menšího pozemku okolo jsem sepsal proto, abych nemusel pravidelně odpovídat na dotazy přespolních kolemjdoucích, kolegů v práci, známých i neznámých, příznivců opevnění a postupem času i dalších, kteří třeba objevili jen můj web. A také těm, kteří si chtějí / už si zakoupili vlastní bunkr a tyto stránky tak slouží jako místo kontaktu a výměny zkušeností. Stav okolí a nemožnost získání sebemenší části okolního pozemku v majetku obce výrazně změnilo moje plány na obnovu, vzhled a využití řopíku.

Zároveň bych chtěl zmínit, že jsem vždy respektoval a nezpochybňoval právo obce / územně-správní jednotky nakládat se svým majetkem dle vlastního uvážení. Výsledná rozhodnutí obce Březí u Mikulova (všechny mé žádosti v letech 2018 – 2020 na možnosti prodeje / pronájem jakékoliv části obecního pozemku v okolí bunkru byly zamítnuty) plně respektuji.

V současné době nemám podané žádné další žádosti.

Mým současným cílem je možné využití mého současného pozemku od Ministerstva obrany. Historická venkovní obnova bunkru pro trvalý nezájem v obci není v plánu, ale i tak věřím, že moje omezená snaha o udržovaný stav bunkru a mého pozemku i nepřímo dokáže symbolicky připomenout československé opevnění jako zajímavou technickou stavbu, anebo bude alespoň motivací i ostatním vlastníkům udržovat jejich místo a majetek v přijatelném vzhledu, a třeba i bez odpadů.

Pokud si kupujete bunkr od Ministerstva obrany

Obecné rady a moje zkušenosti:

  1. Buďte připraveni na možný přístup – „místní“ / „není místní“
  2. Připravte si dopředu odpověď na otázku: „Co z toho obec bude mít?“
  3. Buďte připraveni na problematiku „kdo by z čeho mohl něco mít“ a „kdo z čeho nic mít nebude“
  4. Buďte připraveni na možnost, že historie nemusí být vždy vítána a v některých pohraničních oblastech může být historie 20. století citlivé téma. Nastudujte si pečlivě historii místa.
  5. Vybírejte si místa se stabilní zastupitelskou reprezentací, malou mírou odvolávání a rušení mandátů zastupitelů, atd.
  6. Zajímejte se o mezilidské vztahy, zdali si například v daném místě nezpochybnili před soudem platnost komunálních voleb, anebo jestli je běžné, že po výsledcích voleb vzniknou vyšší stovky obsahově delikátních komentářů na veřejných informačních portálech, atd.
  7. Navštivte jako host veřejné zasedání zastupitelstva a „nasajte“ místní atmosféru.
  8. Zřiďte si datovou schránku. A navíc je to levnější než posílání doporučených dopisů.
  9. Buďte trpěliví. Nějaký ten rok nic neznamená. Než se stanete členem místní komunity, může to dle místních trvat i 10 – 20 let, anebo také nikdy.

Já jsem Karlovarák bez jakýchkoliv příbuzných na Moravě, takže nejsem místní. Řada věcí tak nepůjde, anebo jen s obtížemi.

Obci jsem nabízel na své náklady jako fyzická osoba zkulturnění místa a jeho udržování s tím, že lidem se technické zajímavosti s odkazem do historie líbí. A vzhledem k tehdejšímu dlouhodobě neudržovanému stavu místa spolu s odpadky by tak mohlo místo navíc dostat nový impulz.

Již na přelomu února / března 2018 jsem požádal o možnost získání části nevyužívaného obecního pozemku v těsné blízkosti bunkru se kterým obec dle vyjádření starosty neměla žádné plány, se starostou jsem se osobně potkal. Po nějaké době přišlo zamítnutí bez bližšího vysvětlení, žádné dotazy ze strany obce nebyly. Následně jsem dodal doporučení několika institucí s novou žádostí, že to myslím s obnovou vážně. Žádost jsem dovezl osobně přes půlku republiky, tentokrát „na otočku“ vlakem. Bez jakékoliv reakce / dotazu.

Po komunálních volbách závěrem roku 2018 a částečné změně zastupitelstva byly žádosti také zamítnuty. Dotazy ze strany obce nebyly. Počet obecních zastupitelů co se přišli alespoň podívat jak probíhá obnova, anebo když jsem na své náklady uklízel, třídil a odvážel odpadky z obecního pozemku v těsné blízkosti bunkru – nula.

Těší mě aspoň fakt, že podle místních a kolemjdoucích to teď vypadá mnohem lépe a zároveň už ani nové pytle s odpadky také nepřibývají. Určitě k tomu pomohlo i najmutí (zaplacení) místního bagristy a o rok později (léto 2019) pro mě finančně nákladná, ale nakonec nutná likvidace jílovitého zemního záhozu bunkru.

Armáda prodává bunkry obvykle s pidi pozemkem

Bunkry armáda (příjemcem peněz je státní rozpočet) prodává obvykle s malým vlastním pozemkem a ten obvykle nepřesahuje o moc samotnou stavbu, např. 2 metry na každou stranu od bunkru, to je vše. Pokud máte uklizené a udržované okolí a chcete z bunkru například sklad na brambory, bude to stačit.

Pro zájemce o bunkry – chtějte po armádě znalecký posudek na daný bunkr

Pro zajímavost – znalecký posudek pro můj bunkr (posudek vypracován v roce 2015)

Znalecký posudek jsem získal od armády a na web jsem jej umístil se souhlasem zhotovitele.

Není místo okolo, jen náletové dřeviny a zarostlé odpady, které spoustě lidem nevadí

V mém případě jsem na třech stranách ze čtyř neměl ani ty 2 metry svého pozemku okolo a jižní strana pozemku byla vyplněná svažitým zemním jílovitým záhozem (bez kamenné rovnaniny) bunkru, tam byl využitelný prostor 0 metrů. Okolí, v majetku obce, bylo v roce 2018 zarostlé náletovými dřevinami, plné průmyslových i domovních odpadků starých i několik desítek let (podle štítků), vzhledově tedy „nic moc“.

Nemusíte hned bydlet několik stovek kilometrů od bunkru, aby vás napadlo, že bude potřeba nějaká plocha například na složení a přípravu materiálu na obnovu, uskladnění nářadí, kde zaparkovat auto, kde postavit chemické WC, anebo kam se schovat v případě obyčejného deště …  A že bez upraveného a udržovaného okolí a bez uklizených odpadků, to nemá cenu. Obzvlášť v případě, když to máte k bunkru stovky kilometrů daleko a peněz spolu s časem opravdu nemáte neomezeně, aneb samo se nic neudělá a celá aktivita s bunkrem byla od začátku braná jako volnočasová s tím, že se třeba zapojí aktivně i místní. To se bohužel nestalo.

I bez získání  jakékoliv části obecního pozemku jsem nakonec bezprostřední okolí na své náklady uklidil, na obecním pozemku tak zbývá jen rozměrný a těžký odpad v podobě betonových bloků a několika ve křoví zarostlých pneumatik.

Prostorová improvizace, anebo bunkr opustit a nechat jeho osudu

Naprostý nedostatek prostoru a celkový nezájem v obci mě přivedl později v létě 2019 na myšlenku, že nemá cenu opravovat zemní zához bunkru na jižní straně, stejně jako řešit původně zamýšlenou obnovu v historické podobě.

„Nahý bunkr“ od konce léta 2019

Veškerou zeminu ze záhozu na jižní straně bunkru jsem tak nechal vytěžit a uložit na skládce v sousední obci. Byl to draze získaný prostor, ale získal jsem plochu cca 3 x 10 m. Výdaje přesáhly 10.000 Kč a bunkr navíc ztratil část původního vzhledu, ale získal jsem alespoň plochu na zaparkování auta a vyndání nářadí.

Kde bunkr stojí

Můj bunkr s lichoběžníkovým pozemkem se nachází „v ohraničeném obdélníku“ vedle prostoru bývalých silážních jam, kdy na východní straně od bunkru se nachází cesta pro zemědělskou techniku a cyklisty, západně jsou ony bývalé silážní jámy, od roku 2020 skládka štěrku a kameniva. Na severní straně je po pár metrech příjezdová cesta k bývalým silážním jámám. Zbývá tak jižní strana od bunkru, která nabízí případně nějaký lépe využitelný prostor.

Pozemek v okolí bunkru je v majetku obce a podle územního plánu byl vedený jako technická infrastruktura. Betonová plocha bývalých silážních jam byla využívána jako místo pro skladování dřevní a jiné hmoty.

Naštěstí jsou i opačné případy, kdy naopak obce a města se snaží pomoci, občanská aktivita je dokonce vítána a podporována. Třeba se to jednou změní. Zcela opačný a pozitivní přístup k aktivitám s opevněním například volí nepříliš vzdálená obec Novosedly (muzeum U Starého lomu), anebo i samotné město Mikulov (pěchotní srub MJ-S 29). Dále to je pak například Vratěnín, atd.

Každý územně-správní celek má nezpochybnitelné právo a povinnost nakládat se svým majetkem dle svého uvážení. Tak to je, a já to respektuji.

Jak šel čas se zamítnutými žádostmi (od nejnovějších)

5 / 2020 – Žádost o pronájem, anebo prodej části obecního pozemku v blízkosti bunkru – rozsah žádosti stejný jako v únoru 2019

Obě žádosti byly zamítnuty jak Radou obce, tak zastupiteli.

Zajímavost: Ve všech mých žádostech je chyba ohledně výměry, mnou navrhovaná velikost pozemku 453 m2 je včetně mých původních 103 m2, tudíž bych od obce kupoval pouze 350 (a ne 453) m2, případně i méně – nebránil jsem se úpravám.

Pro informaci:

Obsah mých žádostí:

  1. Žádost o získání části obecního pozemku do nájmu
  2. Žádost o možnost odkoupení části obecního pozemku

Vyjádření obce – zamítnutí:

  1. pronájem – zamítnutí radou obce
  2. pronájem – zamítnutí zastupitelstvem
  3. prodej – zamítnutí radou obce
  4. prodej – zamítnutí zastupitelstvem

12 / 2019 – Žádost o část obecního pozemku kvůli méně nápadnému umístění el. přípojky

Možnost odkoupení „zbytkové části“ obecního pozemku – posunutí hranic mého pozemku na západní straně o několik metrů směrem k betonovým blokům. Záměr prodeje byl zamítnut.

Zamýšlený pozemek (odhad byl do max. 40 m2) pro nerušivé umístění přípojky – nalevo od parcely 1241 v k.ú. Březí u Mikulova

  • z důvodu uzavřené smlouvy z roku 2018 s E.ONem na zřízení elektrické přípojky u bunkru a možnosti estetického (a vzhledově nerušivého) umístění elektrické přípojkové a elektroměrové skříně jsem ve 2. polovině roku 2019 požádal obec Březí po předchozí konzultaci o možnostech umístění s techniky a energetiky o možnost odkoupení části obecního pozemku o velikosti max. do cca 40 m2 na západní straně od bunkru. Ve své podstatě by šlo o posunutí hranic mého armádního pozemku na západní straně o 2 – 3 m směrem na okraj bývalých silážních jam k betonovým blokům – veškeré skříně by tak byly skryty a nebyly by v těsné blízkosti u bunkru.
  • Žádost byla zastupiteli obce zamítnuta v prosinci 2019 už ve fázi schválení zveřejnění záměru prodeje. Podle výpisu usnesení pro možnost prodeje hlasoval jediný zastupitel.
  • Žádná další žádost již nebyla na obec podána.

Záměr prodeje - zamítnutí 40m2, EON přípojka

únor 2019 – zamítnutá žádost o část obecního pozemku – 350 m2 (geom. plán konstatuje velikost pozemku 453 m2 po případném spojení pozemků)

Po roce 2018 jediné procesně platné projednání možnosti prodeje části obecního pozemku u bunkru zastupitelstvem obce proběhlo 12. 2. 2019 a zastupitelé obce Březí prodej zamítli. O termínu projednávání na zastupitelstvu jsem byl v tomto případě dopředu informován a osobně jsem se zasedání zastupitelstva zúčastnil.

Uzavřela se tak moje žádost z roku 2018. Dotazy před hlasováním nebyly, pro prodej byli 2 zastupitelé z 11. Rozhodnutí samozřejmě respektuji a děkuji všem zastupitelům bez rozdílu za procesně férový postup.


Pro samotné „oživení“ bunkru (řopíku) jsem plánoval upravit i jeho bezprostřední okolí – po dlouhou dobu evidentně neudržované z hlediska náletových křovin, tak i různých odpadů. Vzhled bunkru jsem hodlal zachovat. Chtěl jsem zachovat i dominantu samotného bunkru, zároveň jsem chtěl mít možnost někde zřídit základní technické zázemí, třeba jako to mají ostatní bunkrová muzea, přístřešek na posezení v případě nepřízně počasí, místo na uskladnění materiálu a také místo, když „příroda zavolá“.

A hlavně také mít jistotu, že po vynaložení času, peněz a nadšení, nevznikne v těsné blízkosti bunkru něco, co by mohlo prostředí dramaticky změnit. Mně samotnému nedává samotný bunkr bez upraveného okolí žádný smysl, stejně jako bez jistoty, jak to tam může za pár let vypadat.

Řopík samotný sice stojí na vlastním pozemku (st.p.č. 1241 v k.ú. Březí u Mikulova), ale ten prakticky pouze kopíruje samotnou stavbu a svažující se zemní zához čelní stěny. Rád bych i bezprostřední okolí zkultivoval a získal i pár metrů pozemku okolo, nově jsem si nechal vypracovat i geometrický plán – červeně vyplněná část je ta, o kterou bych měl zájem, ale nebráním se úpravám. V místě nejsou aktuálně dostupné žádné inženýrské sítě.

Nalevo od červené oblasti jsou bývalé silážní jámy – aktuálně skládka rostlinného odpadu z obce. Na pravé straně se nachází účelová komunikace.

Zamýšlená plocha k odkupu od obce (červeně) – geom. plán č. 1431-242/2018 – (vzniklo by 350 m2 obecního + 103 m2 vlastního pozemku)

Ke stažení

Geometrický plán – situace

Geometrický plán

Stav na začátku roku 2018

V době koupě řopíku je v celé oblasti hustá a těžko prostupná kopcovitá „zelená džungle“, ve které je navíc schováno množství odpadků – od klasického domovního odpadu přes části zemědělské techniky (pneumatiky, tlakové hadice, rozvody, …) po pyramidy betonových armovaných bloků a množství rozbitého skla. Drtivá většina odpadu se logicky nachází na okolním pozemku v majetku obce, přičemž některé předměty se tam nacházejí pravděpodobně i několik desítek let, přitom je to jen pár metrů od místní účelové komunikace. Byť je od ní řopík jen pár metrů, velkou část roku není vůbec z cesty vidět – tak husté jsou náletové dřeviny a zarostlé hromady odpadků a v době vegetace je problém se k řopíku vůbec dostat.

Stav k červenci 2018

Velká část běžných odpadů je i z bezprostředního okolí na obecním pozemku mnou roztříděna a odvezena, celkem cca 8 stavebních pytlů, náletové dřeviny v bezprostředním okolí vykáceny, staré masivní akátové pařezy za pomoci najmutého bagru vytrhány (část pak spálena) a plocha provizorně vyrovnána, menší zatravněné plochy několikrát posekány. Obec se na tomto nijak nepodílela, byla o úklidových pracech informována a neměla proti nim námitek. Další úklidové práce na obecním pozemku jsem zastavil, jen najmutí bagru (kontakt jsem získal na obci) vyšlo na několik tisícikorun.

V současné době tak v bezprostředním okolí na obecním pozemku zůstává jen velký odpad v podobě odhalených armovaných betonových dílců, několika pneumatik, atd. Po mém úklidu již nový odpad nepřibývá.

2018 – 2019, nic se nezměnilo

Je nutné ocenit, že dnes již bývalý starosta obce, p. Sýkora, v červenci 2018 navrhl a přislíbil z obecního pozemku odvezení odhalených betonových bloků a dalšího rozměrného odpadu za využití obecního traktoru. Bohužel k tomu ale dosud (prosinec 2019) nedošlo.

A to jsem se na obec v létě 2019 vypravil znovu osobně a požádal jsem jak nového pana starostu p. Vymyslického, tak i pana místostarostu Kerna, o již v roce 2018 slíbený odvoz rozměrných odhalených odpadů. Zatím neúspěšně. Stejně dopadla i moje prosba, jestli by se obec mohla začít starat o svůj pozemek, alespoň v té části která navazuje na můj pozemek u bunkru. Také neúspěšně a tak jsem v roce 2019 musel posekat místy i dva metry vysokou trávu a invazivní rostliny na přilehlém obecním pozemku, protože jak vysoká tráva, tak i náletové dřeviny se začaly přesouvat i na můj pozemek.