Pozemek nebude, s řopíkem prozatím končím
Už vím, na čem jsem. Na mojí druhou žádost o možnosti odkoupení pozemku pár metrů od bunkru na každou stranu, osobně podanou na obec 4.4.2018 a kvůli které jsem jel tehdy na otočku z Plzně do Březí, jsem do včerejšího dne neobdržel jednoznačnou odpověď.
Jen před cca 2 měsíci jsem dostal informaci telefonicky „to chce čas, buďte trpělivý“. Žádný dopis, žádný e-mail, vzbuzovalo to ve mně tedy i lehké naděje, ale když už ani teď v červenci jsem nevěděl co to znamená, rozhodl jsem se 23. 7. 2018 vydat na otočku opět do Březí (250 km a dalších 250 km zpět) na veřejnou schůzi zastupitelstva, abych závěrem, až vyčerpají své plánované body k jednání, se zeptal na stav své žádosti a věděl s čím mám počítat. Už jsem chtěl mít jasno.
Nechci se moc se opakovat, že jsem převážně právě z okolního obecního pozemku v těsné blízkosti bunkr roztřídil a odvezl na své náklady necelých 8 stavebních pytlů odpadků, vykácel drobné náletové dřeviny a že i podle místních kolemjdoucích to tam „prokouklo“, anebo že jsem ke své žádosti tehdy připojil doporučení od Baťovy nadace ze Zlína, ZOO Plzeň, Jihomoravské firmy roku 2017 (Frentech) a také od spolku co udržuje a krásně obnovil předválečný pěchotní srub „Zatáčka“ ve Chvalovicích. Doporučení jsem tam nepřipojil proto, aby si „ze mě sedli na zadek“, ale proto, že když něco dělám, tak to myslím vážně a s bunkrem nemám v plánu žádné „neplechy“ typu varna drog (to mě nenapadlo, ale někdo to nadhodil), atd. Každopádně to taky nepomohlo.
Jen upozorním, že jako někdo, kdo v obci Březí u Mikulova nemá žádné známé a momentálně pracuje a bydlí 250 km daleko, jsem nezatížený jakýmikoliv sympatiemi a antipatiemi mezi lidmi a dám spíš na svoje osobní zkušenosti (celkově pozitivní), než na zkušenosti druhých.
Kolega z mé práce se kdysi divil, že když si Googloval obec Březí u Mikulova, aby našel kde ten bunkr mám, tak mu z Google vyhledávače vypadlo podle něj několik zajímavých článků a komentářů.
Já jsem na tyhle články moc nedal, ani mě to upřímně moc nezajímalo.
Co mě však při účasti na dnešní schůzi zastupitelstva překvapilo, že už během projednávání bodů programu jsem získal dojem, že někteří zastupitelé mají mezi sebou nějaké problémy a jejich vzájemná komunikace mě nenechala na pochybách. I tohle bylo zklamání, že chvílemi občas si zastupitelé „zaštěkali“ sami na sebe. Škoda.
Závěrem schůze zastupitelstva jsem se přihlásil o slovo a požádal o vyrozumění mé žádosti ze dne 4. 4. 2018. Dostal jsem jednovětnou informaci, že moji žádost rada obce zamítla, bez jakéhokoliv vysvětlení, případně otázek z jejich strany a vyrozumění mi tedy pošlou. To je všechno. Jak jsem pochopil z dotazů dalších lidí, asi jsem nebyl sám, kdo nedostal vyrozumění. No nic.
Aktualizace: Písemné vyrozumění jsem na mojí dubnovou žádost ani přes červencový veřejný slib starosty nedostal.
Rozhodnutí obce respektuji – mají na to plné právo, byť pro mě zklamání, ale zase konečně vím, na čem jsem. Teďka se mi bude usínat líp. Rozdělané věci dokončím a další už nezačnu, některé věci prostě bohužel nevyjdou. Buď dělám věci naplno, anebo vůbec. Takže po dnešku v Březí u Mikulova už raději nic.
Tak a teď trochu pozitiv. Rád bych zmínil, co mi to přineslo. Březí u Mikulova jsem poprvé navštívil v lednu 2018 a za těch pár měsíců jsem tam podnikl přes 10 cest, většinou z Prahy (jsem rozený Karlovarák a nedávno ještě Plzeňák) a poznal jsem několik pohodových lidí. Nahlédl jsem díky pár lidem i do života a zvyků obce, takže pro mě jako neMoraváka to byla zajímavé poznání. Dost lidí mě pozvalo na víno a na kafe, nejeden kolemjdoucí se stavil na „prohlídku“ a nejednou jsme se „zakecali“ i v hospodě. A taky bylo několik těch, kteří mi pomohli – ať už radou, anebo kontaktem. A na něco jsem využil také místní řemeslníky. A za pár lidmi se rád stavím, když pojedu někdy okolo.
Mějte se, a třeba někdy někde na shledanou.
P.M.